Mají psi chřipku?
MVDr. Hana Prausová
Otázka, která možná v současném období napadne leckoho. První zpráva je špatná: ano mají. Druhá je dobrá: k nám ještě nedošla.
U psů byly identifikovány dva subtypy chřipkového viru, H3N8 a H3N2. Ten první vznikl kolem roku 2000 na Floridě přenosem koňské chřipky na psy. Po roce 2003 byl rozšířen infikovanými greyhoundy do různých částí USA a uchytil se v několika zvířecích útulcích, kde začal cirkulovat. Doposud nebyl zachycen nikde jinde mimo USA.
Druhý typ viru pochází od ptáků a byl poprvé chycen v Jižní Koreji v roce 2007. Potvrzen byl poté i v Číně, Thajsku, v roce 2015 v USA a na konci prosince 2017 v Kanadě. Zatímco H3N8 se zatím objevuje jen u psů, virus H3N2 byl zaznamenán i u koček. Přenos na lidi nebyl ještě nikdy prokázán a toto riziko se považuje za minimální, ale přesto, vzhledem k častým změnám chřipkových virů, jsou všechny případy psí chřipky v USA pečlivě monitorovány.
Přenos se děje kapénkovou infekcí jako u jiných chřipkových virů a klinicky je psí chřipka nerozlišitelná od dalších nemocí postihujících dýchací aparát. U některých psů se nemusí projevit, u některých jsou příznaky mírné, u jiných vážnější a u malého procenta přejde až do zánětu plic. K příznakům patří teplota, únava, kašel, případně i výtok z očí a nosu. Léčba je podpůrná a antibiotika se nasazují až při druhotné bakteriální infekci.
Jako prevence je v Americe už i dostupná vakcína proti obou typům viru.
Přímý průkaz původce se provádí z výtěru nosu nebo krku, ale má smysl jen asi dva dny po nástupu příznaků, potom se už virus nezachytí. Průkaznější je vyšetření protilátek v krvi, kdy se testují dva vzorky v rozestupu dvou až tří týdnů. Tato vyšetření vlastní léčbu neovlivní, ale mají význam pro epidemiologické studie. V Evropě zatím rutinně k dispozici nejsou a doufejme, že ani v budoucnu nebudou zapotřebí.
