Když psa nebo kočku bolí ucho

Potřebuji poradit. Naše Barborka si pořád drbe uši. Už jsme měli několikery kapky, ale nezabraly. Trápíme se s tím půl roku a fenky nám je moc líto.“

Barborka byla ušlechtilý a něžný toy pudl určitě držený v čistotě. Majitelku velmi překvapilo, že jsme u jejího psa našli ušní prašivinu. Léčba byla rychlá a úspěšná a majitelce jsme poradili, ať se na výstavách vyhne půjčování věcí používaných při úpravě srsti.

zánět zvukovodu u psa

Zánět zevního zvukovodu (otitis externa) je onemocnění, které postihuje celou řadu psů a koček. Trochu smutné je, že se jedná o záležitost ze strany majitelů občas podceňovanou. Je to velká chyba, protože zdánlivě nepodstatný problém značně komplikuje život psa i jeho využití v praxi a při zanedbání může způsobit celoživotní trápení.

U jednotlivých chorob, zánět zevního zvukovodu nevyjímaje, se většinou uvádí původce nebo příčina vzniku, léčba a také věc nadmíru důležitá, tedy prevence nebo srozumitelněji řečeno způsob, jak onemocnění předcházet.

Příčiny zánětu ucha u psa nebo kočky

Příčin vyvolávajících zánět zevního zvukovodu u psa nebo kočky je poměrně hodně a velmi často se jedná o souběh několika z nich. Otitidu, jak někdy majitelé psů i veterináři onemocnění zkráceně označují, může např. vyvolat:

  • bakteriální infekce – bakterií, které se na vzniku onemocnění podílejí nebo které jeho průběh zhoršují, je celá řada. Do této kategorie např. patří Stafylokokus intermedius, Pseudomans sp., Escheria coli, Proteus sp. a další. Bakterie dokáží vyvolat silný zánět a leckterému postiženému psovi z ucha doslova teče hnis
  • kvasinková infekce – nejčastěji je jejím původcem kvasinka Malassezia pachydermatis. Kvasinková infekce bývá provázena specifickým pachem. Kvasinky způsobují nejen zánět zvukovodu, ale postižena bývá i spodní část ušního boltce a ušní jáma.
  • parazitární infekce – zánět zevního zvukovodu u psa nebo kočky vyvolává roztoč, jehož základním hostitelem je kočka, ale který se často vyskytuje i u psa a dalších masožravců. Jedná se o strupovku ušní (Otodectes cynotis), často označovanou jako ušní svrab.
ušní svrab u psa a koček
Ušní svrab (Otodectes cynotis), nebo také ušní prašivina může potrápit vašeho psa nebo kočku – foto Jan Tichý

Strupovka, pro kterou jsou typické dlouhé chlupy na končetinách, se pohybuje po výstelce zvukovodu a napichuje v něm krevní a mízní vlásečnice. Zvukovod reaguje zvýšenou tvorbou mazu, který se následně rozkládá a vytváří živnou půdou pro pomnožení mikroorganizmů. Ty si tam často zanesou pes nebo kočka sami, když si díky strupovce silně svědivé ucho drbou.

U malých koťat je někdy invaze ušní prašiviny tak silná, že se zvukovod úplně ucpe a občas dochází i k poranění vnitřního ucha.

Samička strupovky klade vajíčka, která jsou lepivá a dobře na výstelce ucha drží. Celý vývoj strupovky probíhá ve zvukovodu a trvá cca 3 týdny.

Nepříjemného parazita mohou pes nebo kočka získat přímým kontaktem s postiženým kolegou, k přenosu může dojít i prostřednictvím chovatelských potřeb. Opravdu se nevyplatí si na výstavě vzájemně půjčovat kartáče, hřebeny, trimovací nože nebo nůžky.

  • cizí těleso – velké problémy vyvolávají zvláště u psa do zvukovodu zapadlé travní osiny, úlomky částí rostlin, voda a bohužel často i vata, která ve zvukovodu uvízne po neodborném ošetření

Jak to poznám?

Občas se majitelé ptají, jak poznají, že určité onemocnění u psa nebo kočky propuklo. V případě zánětu zevního zvukovodu jsou příznaky celkem jasné. Pes nebo kočka klepe hlavou, a někdy ji nosí na stranu. Nemocné ucho si drbe, na pokožce ušního boltce, v ušní jámě a ve viditelné části zevního zvukovodu se mění vzhled pokožky. Je červená, leckdy oteklá a produkuje sekret různého charakteru, který často nepříjemně páchne.

Pokud se některý z uvedených příznaků objeví, je rozumné navštívit veterinárního lékaře. Má možnost ucho detailně vyšetřit, „podívat se do něj“ a ověřit, zda příčinou problému není cizí těleso. V ideálním případě udělá laboratorní vyšetření, které nejen určí přesnou příčinu problému, ale pomůže správným směrem vést léčbu.

Ona totiž ani sebelepší antibiotika nezničí ušní svrab a naopak ani kvalitní proti svrabové léky nezvládnou kvasinkovou nebo bakteriální infekci. V případě záchytu bakterií je možné udělat citlivost, na jejímž základě se zvolí antibiotika, která na danou bakterii zabírají.

péče o psí uši
Po aplikaci kapek je nutno ucho důkladně promasírovat – foto Jan Tichý

V současné době existují speciální přípravky, které se při léčbě otitidy úspěšně používají. Leckdy se ale zapomíná na to, že i ten nejlepší a nejvhodnější lék může fungovat pouze tehdy, pokud je správně aplikován. Na co je tedy třeba si dávat pozor:

  1. lék je třeba aplikovat do vyčištěného zvukovodu. I laik pochopí, že je-li ucho plné rozloženého mazu a sekretu, který produkuje nemocná tkáň, může lék působit jen omezeně. Majitelé se čištění zvukovodů svých psů brání. Mají obavy, že psovi víc ublíží, než pomohou. Přitom se nejedná o žádný nadměrně složitý úkon, ale je pravdou, že psovi ani kočce nemusí být příjemný.
  2. lék, který je nejčastěji ve formě kapek, je třeba podávat tak, aby se dostal i do hlubších částí zvukovodu. Postup je podobný jako u čištění. Ušní boltec se lehce natáhne vzhůru a do otevřeného zvukovodu je pak možné vsunout aplikátor a nakapat potřebný počet kapek. Důkladné promnutí umožní rozestření léku po celé ploše zvukovodu. Podobně se aplikuje i mast, jen se v jejím případě doporučuje nanést malé množství na vatový smotek a zvukovod jím vytřít. Pokud je postižená vnitřní plocha boltce, je třeba lék aplikovat i na ni.
  3. přemýšlet je třeba nad množstvím podávaného léku. Je rozumné dodržovat veterinářem nebo návodem k přípravku určené dávkování. Není vhodné ucho lékem zahltit. Naopak je třeba dodržet dobu léčení a to i v případě, že se zdá, že je zánět vyléčen. Recidivy jsou u tohoto onemocnění nepříjemně časté a je dobře jim předcházet.
  4. je třeba udržovat v čistotě okolí ucha. Někdy ze zvukovodu vytéká sekret. Pokud zaschne na srsti okolo uší, hrozí nebezpečí vytvoření jakési zásobárny infekcí. Psovi se zánětem zevního zvukovodu není rozumné ponechávat neustále na krku obojek. Jak již bylo řečeno, klepe pes hlavou a je schopný si o obojek otlouct až do krve okraje boltců. Napravení tohoto problému v kombinaci se zánětem zvukovodu je velmi složité.

Zánět zevního zvukovodu u psů a koček je onemocnění, u kterého není prevence jednoduchá. Hovoří se o dědičných vlohách a velkou roli hraje utváření ušního boltce a nasazení a nesení ucha. To všechno jsou věci, které majitel psa těžko ovlivní. Přece jen ale jsou určité zásady, jejichž dodržování může výskyt nepříjemného onemocnění výrazně snížit.

V prvé řadě se jedná o pravidelnou kontrolu stavu uší a to zvláště po návratu z procházky v přírodě. Všechny zbytky trav a jejich semínek je třeba rychle odstranit.

Pokud se ve zvukovodu objeví nadměrné množství mazu, je vhodné uši vyčistit. Na trhu jsou přípravky, které po nakapání do ucha nadbytečný maz rozpustí a pes jej pak bez další pomoci ze strany člověka vyklepe. U plemen s delší srstí je třeba udržovat jak vnitřní tak vnější stranu boltce a okolí ušní jámy. Těžká, znečištěná a zfilcovatělá srst je podkladem pro vznik dlouhodobého problému.

U plemen s dlouhými a přilehlými ušními boltci je vhodně ucho občas „větrat“. Velkou roli hraje i životní rytmus psa. Zkušenost učí, že psi, kteří mají dostatek pohybu, trpí záněty zevního zvukovodu daleko méně, než psi, kteří tráví většinu času doma na gauči.


Čtěte také: Pane doktore, už zase klepe hlavou


Labvet.cz – laboratoř pro chovatele i veterináře

rezervace online

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *