ANTIBIOTIKA – dobrý sluha, špatný pán

Rozvoj antibiotik přinesl v uplynulém století mnoho dobrého do humánní i veterinární medicíny a stal se jedním z mezníků lékařství. Úspěšné zvládání infekcí tak umožnilo i rozvoj dalších oborů, jako chirurgie a chemoterapie. Proč tedy některé pesimistické hlasy hovoří o dnešní době jako o konci „antibiotické éry“?
Když v roce 1945 Sir Alexander Fleming přebíral Nobelovu cenu, už tehdy ve svém projevu varoval před vznikem rezistentních bakterií při nerozumném užívání penicilinu. Barvitě vylíčil fiktivní příběh pana X, který si na bolest v krku koupí penicilin a užívá ho v nízkých dávkách, takže si vypěstuje rezistentní streptokoky, které následně přenese na svou manželku. U paní X způsobí zápal plic, na který jí je naordinován opět penicilin, který je už ale na tyto streptokoky krátký a paní umírá.

Sir Fleming měl pravdu jen částečně. Penicilin je stále lékem první volby při léčbě streptokoků a účinkuje výborně, rezistentní bakterie se však vytvořily z jiných zdrojů. Těmi jsou běžné bakterie, které žijí v nás, na nás i v okolním prostředí - Escherichia coli a tzv. ESCAPE bakterie (Enterococcus faetium, Staphylococcus aureus, Klebsiella pneumoniae, Acinetobacter spp., Pseudomonas spp. a Enterobacter spp.). Vytvořili jsme si je nevhodným užíváním antibiotik. K tomu patří nejen výše zmíněné poddávkování, ale i příliš časté a příliš dlouhé podávání nebo použití tehdy, když to vůbec není zapotřebí. Tedy když se nejedná o bakteriální infekci a nebo když ji lze zvládnout i jinými způsoby, než celkovým podáváním antibiotik. Někteří odborníci dnes apelují na vytvoření studií, které by určily nejkratší možné doby užívání jednotlivých antibiotik, aby bakterie nebyly zbytečně dlouho pod selektivním tlakem, který zvyšuje pravděpodobnost vzniku rezistentních kmenů. Zatím se doba podávání antibiotik řídila spíše zkušenostmi a ze strachu ze selhání léčby se nechávala pro jistotu delší. Zatímco to, že krátké podávání antibiotik vede k rezistenci, nebylo potvrzeno, o negativním vlivu dlouhého podávání se ví s jistotou. Farmaceutické firmy se dnes do vývoje nových látek s antimikrobními účinky nehrnou, takže těch, co máme, si musíme vážit a užívat jich s rozmyslem. Toto vše platí pro humánní i pro veterinární medicínu.
Klasické bakteriologické vyšetření není drahé a přitom nám poskytne řadu užitečných informací. Tedy především jedná-li se vůbec o bakteriální onemocnění a dále, která antibiotika můžeme použít a kterým se velkým obloukem vyhnout. Laboratoř má k dispozici dostatek dat, takže dokáže upozornit na vznik rezistence u určitých antibiotik a poradit vhodnou léčbu. V každé zemi může být situace jiná, proto je zapotřebí být v kontaktu s lokální laboratoří a s její pomocí řídit léčbu.

MVDr. Hana Prausová

 

zpět na blog

 

Objednejte se k nám online




Po kliknutí na rezervace online níže se zobrazí kalendář, kde si můžete vybrat datum a čas návštěvy naší laboratoře, jak vám vyhovuje.
V kalendáři se zobrazují jen volné termíny umožňující objednání online.
Pro objednání mimo uvedené časy nebo sobotu volejte 220 800 465.

rezervace online
Laboratoř:
Bubenské nábřeží 306/13
107 00 Praha 7 - Holešovice
Areál Pražské tržnice - objekt 27

Tel.: 220 800 465, 731 587 248, FB: www.facebook.com/Labvet.cz