Štítek: Hana Prausová

Jednou z příčin, která se podílí na rozvinutí atopie, je nedostatečná funkce kůže coby bariéry proti pronikání alergenů a infekcí. U lidí byl řadou studií prokázán pozitivní vliv látek, které kůži vyživují zvenčí i zevnitř. Nemáme důvod se domnívat, že by to u psů mělo být jinak.

Nejčastěji používané jsou nenasycené mastné kyseliny. Jednak příznivě ovlivňují složení tuků v pokožce, ale též mají lehký protizánětlivý účinek a působí tak synergicky s kortikoidy nebo antihistaminiky. Tím mohou pomoci snížit jejich dávku. Podávání ale musí být dlouhodobé, první efekt můžeme vidět tak za jeden až dva měsíce.

Dalším doplňkem stravy, který se doporučuje u onemocnění kůže, je zinek. Tento prvek hraje důležitou roli při regulaci imunitního systému, hojení ran a správné keratinizaci kůže. Z vitamínů jsou důležité A, C a E. Vitamín A je klíčový pro keratinizaci kůže, vitamíny C a E jsou významné antioxidanty, které chrání kůži před vedlejšími účinky oxidativního stresu. Ten je považován za jednu z významných příčin vzniku atopické dermatitidy u psů.

Dalším potravním doplňkem, který se v poslední době stal populárním hlavně v kloubní výživě, je MSM. U onemocnění kůže se využívá jeho protizánětlivého účinku, který vede k následné snížení svědivosti. Kromě vnitřního užívání je možné tyto látky dodávat organismu i formou tzv. spot on (kapka za krk) nebo šamponů.

Výběr produktů záleží na stavu pacienta a peněženky majitele, ale v každém případě bychom tento krok v léčbě alergií vynechat neměli.

Krok 2: Zvládnutí druhotných infekcí

Krok 4: Imunoterapie

Snadno se to řekne, ale hůře udělá. Nejjednodušší je to u potravních alergenů a parazitů, horší je to se vzdušnými alergeny a roztoči. Životní styl člověka a jeho mazlíčky uzavřel do bytů naplněných koberci, polštáři, závěsy, pelíšky a plyšovýmmi hračkami. Ty přitom tak krásně lapají vlhkost, prach a roztoče, což alergikům život rozhodně neulehčuje. Ale na rozdíl od alergenů z vnějšího prostředí, s těmito se přece jen dá něco dělat. Zbavit se jich úplně není možné, ale i snížení jejich množství může alergikovi významně ulevit.

Jak na alergie u psa?

– Redukcí vlhkosti vzduchu pod 50% ztížíme život plísním i roztočům, snížením teploty pod 18°C zpomalíme rozmnožování roztočů a omezením nebo odstraněním textilních materiálů je připravíme o jejich příznivé životní prostředí.

– Vysávat se doporučuje minimálně jednou týdně vysavači s HEPA filtry.
– Růst plísní snížíme omezením bytových rostlin a odvlhčováním koupelen, kuchyní a sklepů.
– K zabití roztočů slouží přípravky na prostředí s obsahem benzyl benzoátu nebo permethrinu.
– Pravidelným ošetřováním mazlíčka prostředky proti blechám a klíšťatům také snižujeme výskyt roztočů v prostředí. – Omýváním nebo otíráním tlapek po návratu z venčí zabráníme zanesení pylů a spor plísní do bytového prostředí.
– Rovněž koupání pomůže odstranit alergeny zachycené v srsti. – Suché krmivo chráníme před skladovými roztoči v dobře uzavíratelných plastových nádobách. – Textilní hračky, polštářky a jiné drobné textilie můžeme dát na 24 hodin do mrazáku. Roztoče to spolehlivě usmrtí. – Praní na minimálně 55°C roztoče také zabije a navíc denaturuje a odstraní alergenní bílkovinu.

Krok 2: Zvládnutí druhotných infekcí

Tam, kde je to možné, je základem léčby alergií úprava nadměrné reakce organismu na alergeny, tzv. imunoterapie. Je vhodná pro pacienty, kteří trpí příznaky atopie déle než tři měsíce v roce a je nejlépe s ní začít v co nejmladším věku.

Pohlaví, plemeno, typ ani počet alergenů nemají na úspěšnost imunoterapie žádný vliv. Principem je podávání směsi alergenů vybraných na základě alergologického testu, které vede k tvorbě speciálních buněk tlumících přehnanou alergickou reakci. Může to být formou injekcí nebo nově i kapek aplikovaných do dutiny ústní.

Nejčastější vedlejší reakcí je zvýšená svědivost krátce po aplikaci, která je většinou snadno řešitelná snížením dávky nebo aplikací antihistaminik ráno před jejím podáním. Zřídka se může objevit malá boulička v místě podání, která ale nevyžaduje žádné ošetření.

Vážnější vedlejší účinky bývají u 1% psů. Projevují se jako zvracení, průjem, slabost, kopřivka a anafylaktický šok. V takových případech se už většinou v imunoterapii nepokračuje, ale existují ojedinělé případy, kdy se dokončila za pomoci aplikace antihistaminik.

A jaká je úspěšnost této léčby? Asi 20% psů nepotřebuje žádnou další medikaci. U poloviny psů se podaří příznaky alergií utlumit a je tedy možné snížit spotřebu dalších léků.

Zbylých 30 – 40% nereaguje dostatečně nebo vůbec. Doba, za kterou dojde k pozitivní odpovědi na léčbu, je různá. Uvádí se mezi 2 a 9 měsíci. Je tedy nutné být trpělivý, protože z dlouhodobé perspektivy se to vyplatí.

Krok 3: Obnova kožní bariéry

Krok 5: Léky na snížení zánětu a svědivosti