Nutnost testování antibiotické citlivosti a vznik antibiotické rezistence v praxi malých zvířat

Obrátila se na nás ze Slovenska majitelka fenky zlatého retrívra, které nechala udělat na začátku hárání bakteriologické vyšetření. Deset dní před krytím jí přišel výsledek: vyšetření anaerobních bakterií je zatím negativní, pokud se objeví pozitivní nález, budeme vás kontaktovat; při aerobní kultivaci byl zachycen Acinetobacter spp. a Staphylococcus pseudintermedius ve velmi nízké koncentraci. Veterinární lékař této chovatelky nasadil doporučená antibiotika dle vyšetření citlivosti. Den po krytí feny přišly dodatečné výsledky: byly prokázané striktně anaerobní bakterie, antibiogram bude následovat (může trvat až 12 dní). Dotaz byl takový, jestli je vhodné po nakrytí feny zahájit léčbu antibiotiky, které daná laboratoř doporučuje. Vzhledem k velmi nízkému záchytu bakterií a předchozí léčbě bylo doporučeno nepodávat antibiotika opakovaně.

Antibiotická rezistence není problém jen humánní (lidské) medicíny, ale i medicíny veterinární. Výskyt bakterií, které jsou rezistentní vůči aktuálně dostupným antibiotikům v populaci zvířat nebo lidí, je velmi znepokojivý. Dojde-li k rezistenci, dříve úspěšné léky již nelze považovat za účinnou léčbu a je třeba vyvinout nové léky. Rezistence se může vyvinout několika různými způsoby. Při správném používání (to znamená, že se používá správné antibiotikum a podává se tak, jak je předepsáno po přiměřenou dobu) je však menší pravděpodobnost, že antibiotika přispějí k výběru organismů rezistentních na antibiotika.

Rezistence mezi bakteriálními populacemi může nastat několika mechanismy, včetně zavedení rezistentních bakterií do dříve senzitivní populace, genetickými mutacemi, výběrem rezistentních kmenů prostřednictvím tlaku antibiotik nebo šířením rezistentních bakterií způsobeným špatnou kontrolou infekce. Rezistentní bakterie mohou dále přenášet geny rezistence na jiné dříve naivní bakteriální populace.

Aby bylo možné předcházet vzniku rezistence, musí lékařské komunity monitorovat a omezovat používání antibiotik tzv. na slepo. Jakmile se objeví rezistentní kmen, je znovu objevení citlivosti na antimikrobiální terapii obtížné a velmi zdlouhavé. Nedávný článek zkoumal veterinární fakultní nemocnice v programech pro kontrolu infekce a ukázal, že většina institucí uznala důležitost biologické bezpečnosti a potenciálního rizika spojeného s prací ve veterinární nemocnici. Přesto jen málo z nich mělo vzdělávací programy pro zaměstnance, dlouhodobé programy dozoru nebo plány na zajištění a prosazování základních opatření biologické bezpečnosti

Většina studií a literatury se zaměřuje na to, jak využívání antibiotik v chovech hospodářských zvířat ovlivňuje vývoj a šíření rezistentních bakterií skrze potravinový průmysl. Jen několik studií dokumentuje přítomnost bakteriálních kmenů rezistentních na antibiotika v praxi malých zvířat. Většina z těchto studií se zaměřuje na MRSA (Meticilin rezistentní Staphylococcus Aureus), který může být přenášen ze zvířete na člověka.

Studie z Finska popisuje, že 27 % psů přijatých do veterinární nemocnice bylo léčeno perorálními antibiotiky. Autoři této studie dospěli k závěru, že užívání antibiotik u psů je pravděpodobně liberálnější než u potravinářských zvířat, protože ve srovnání s použitím v zemědělství není používání antibiotik u společenských zvířat přísně regulováno, ale je dáno emocionální vazbou lidí na potřeby jejich domácích mazlíčků.

Jiná studie prokázala, že u 17 % předepsaných terapeutických antibiotik byla potvrzena infekce u 45 % podezření na infekci a u 38 % nebyl prokázána žádná infekce. Nejčastěji předepisovaným antibiotikem byl amoxicilin-klavulamát, následovaný cefazolinem/cefalexinem, enrofloxacinem, ampicilinem/amoxicilinem a doxycyklinem. Doxycyklin byl nejčastěji předepisován bez doložených důkazů o infekci a amoxicilin-klavulamát byl nejčastěji předepisován buď s potvrzením, nebo s podezřením na infekci.

Úspěšná léčba antibiotiky je založena na 4 principech:

  1. identifikace původce choroby a výběr vhodného léku pro léčbu,
  2. dosažení účinné koncentrace léčiva v místě infekce po dostatečně dlouhou dobu,
  3. volba dávky, frekvence a způsobu podání dávky, která maximalizuje pravděpodobnost vyléčení, zabrání relapsu a minimalizuje riziko vzniku rezistence bez poškození zvířete,
  4. použití specifické a vhodné podpůrné léčby ke zlepšení schopnosti zvířete překonat infekci a související chorobné stavy

Provádění bakteriologického vyšetření je vždy důležité, ale v následujících případech je zvláště významné:

  1. podezření na komplikovanou nebo život ohrožující infekci,
  2. pacient nereaguje na počáteční léčbu,
  3. infekce je rekurentní (opakovaná) nebo refrakterní (odolná),
  4. pacient je imunosupresivní,
  5. je třeba sledovat prokázanou infekci,
  6. podezření na infekci multirezistentními bakteriemi,
  7. jakákoli infekce močových cest nebo pyodermie, která vyžaduje systémovou ATB léčbu.

V knize Antibiotic Use Guidelines for Companion Animal Practice je doporučena kultivace pro všechny infekce močových cest nebo pyodermie, které vyžadují systémovou antibiotickou terapii (bod 7 výše). Tyto infekce jsou nejčastějšími důvody pro vydávání antibiotik v praxi domácích zvířat a jsou často spojené s bakteriálními druhy, které mohou mít klinicky významnou rezistenci na antibiotika, jako je MRSA a E. coli produkující ESBL (bakterie produkující širokospektrou betalaktamázu).

Empirická antibiotická léčba, čekající na laboratorní výsledky, bude ale vždy vyžadovat individuální posouzení lékařem na základě typu infekce a stavu pacienta.

Použitá literatura:

BOOTHE, DVM, PHD, Dawn Merton. Guidelines for the Use of Antibiotic Drugs [online]. 2011 [cit. 2021-04-17]. Dostupné z: https://www.msdvetmanual.com/special-pet-topics/drugs-and-vaccines/guidelines-for-the-use-of-antibiotic-drugs

SHEA, Annie, Robert MCCARTHY a Joann LINDENMAYER. Therapeutic Antibiotic Use Patterns in Dogs: Observations from a Veterinary Teaching Hospital [online]. 2011 [cit. 2021-04-17]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3106276/

MIRANDA, Carla a Vanessa SILVA, et al. Impact of European pet antibiotic use on enterococci and staphylococci antimicrobial resistance and human health [online]. 2021 [cit. 2021-04-17]. Dostupné z: https://www.futuremedicine.com/doi/full/10.2217/fmb-2020-0119

JESSEN, Lisbeth Rem (University of Copenhagen), DAMBORG,Peter(University of Copenhagen), SOPHR, Anette (Evidensia Faxe Animal Hospital), GOERICKW-PESH, Sandra(University of Veterinary Medicine, Hannover), et al.Antibiotic Use Guidelines for Companion Animal Practice (2nd edition) [online]. 2. Frederiksberg: Companion Animal Group, Danish Veterinary Association, 2000 [cit. 2021-04-17]. Dostupné z: https://cortexeventos.com.br/wp-content/uploads/2020/09/Complemento.pdf

Warren A, Townsend K, King T, Moss S, O’Boyle D, Yates R, Trott DJ

Aust Vet J. Multi-drug resistant escherichia coli with extended-spectrum beta-lactamase activity and fluoroquinolone resistance isolated from clinical infections in dogs. 2001 Sep; 79(9):621-3.

Faires MC, Tater KC, Weese JS J. Am Vet Med Assoc. An investigation of methicillin-resistant Staphylococcus aureus colonization in people and pets in the same household with an infected person or infected pet. 2009 Sep 1; 235(5):540-3.

Survey of condition-based prescribing of antimicrobial drugs for dogs at a veterinary teaching hospital.

Rantala M, Hölsö K, Lillas A, Huovinen P, Kaartinen L

Vet Rec. 2004 Aug 28; 155(9):259-62.

Čtěte také: Odběr vzorků na bakteriologii trusu


Labvet.cz – laboratoř pro chovatele i veterináře

rezervace online

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *