Kdo může v České republice vystavovat průkazy původu psům?

V poslední době se množí otázky na téma: „Kdo může vystavovat průkazy původu pro psy? Existuje v České republice více možností?“. Celá problematika asi zaslouží trochu vysvětlení a následující povídání by mohlo pomoci se alespoň částečně zájemcům o chov psů zorientovat.

Štěňata českého fouska, foto Jan Tichý

Základním dokumentem v čistokrevném chovu, je průkaz původu. Dal by se přirovnat k lidskému rodnému listu. PP hodný toho označení, obsahuje celou řadu informací. Patří mezi ně základní údaje o psovi (plemeno, jméno a název chovatelské stanice, datum vrhu, typ a barva srsti, identifikační označení a číslo zápisu), údaje o chovateli (jméno, adresa a podpis), údaje o pracovišti, které PP vystavilo (adresa, razítko, podpis) a rodokmen psa (přehled předků, většinou 3- 4 generace).Např. PP vydané Českomoravskou kynologickou unií mají hologram, který dokazuje jejich pravost.

Průkazy původu vystavují jednotlivé kynologické organizace a průkaz původu si v podstatě může každý vystavit sám. Bez razítka plemenné knihy a nezbytných oficiálních údajů to je ale jen možná zajímavý, ale jinak neplatný kus papíru.

Lidé se ptají a bohužel někdy také neptají, která organizace může PP vystavovat. Chov psů je zájmová činnost a na rozdíl od hospodářských zvířat není tato oblast řízená zákonem. V chovu psů s průkazem původu, nebo chcete-li laicky s rodokmenem, působí celá řada organizací. Asi nejznámější jsou FCI a UCI.

FCI – Federation Cynologique Internationale je mezinárodní kynologická organizace, která vznikla v roce 1911. Jejími členy je 93 států, a některé další, např. Velká Británie nebo USA spolupracují s FCI na základě dohody. FCI dává základní pravidla chovu psů a schvaluje standardy jednotlivých plemen. Českou republiku zastupuje v FCI Českomoravská kynologická unie (ČMKU).

Průkazy původu (PP) vystavené ČMKU jsou uznávány u všech členských států FCI a je na nich logo, jehož součástí je znak FCI – zeměkoule.

UCI – United kenel Clubs International je mezinárodní kynologická organizace, která byla založena v Německu v roce 1976. Jejími členy je cca 16 států. UCI používá standardy FCI. Českou republiku v UCI zastupuje Českomoravská kynologická federace (CKF). I ona vystavuje PP pro odchovy svých chovatelů a i u ní platí, že si členové UCI vzájemně PP uznávají.

Podobných organizací zastřešujících chov jednoho nebo více plemen a vydávajících vlastní průkazy původů existuje ještě celá řada. Samostatnou kapitolu tvoří mezinárodní chovatelské kluby. Některé pracují v rámci FCI a PP pro štěňata pak vystavují plemenné knihy členských států FCI. Jiné kluby, např. v případě pitbulů, tedy plemene, které se do plemenných knih FCI nezapisuje, si vystavují PP samy.

Velmi důležitou informací pro případného zájemce by měly být základní předpisy dané organizace. V České republice platí Vyhláška 21/2013 Sb. O stanovení podmínek při chovu psů a koček. V ní jsou zakotveny požadavky zaměřené na ochranu psů a koček. Patří mezi ně např. minimální a maximální věk pro využití fen a psů v chovu, minimální věk pro odběr štěněte od fenky nebo maximální počet vrhů u jedné feny za určité období.

Některé kynologické organizace např. ČMKU mají tyto požadavky zakotvené ve svých předpisech, jiné je zcela pomíjí. Pravdou je, že požadavky platí pro všechny organizované chovatele, slušná organizace ale na jejich znění upozorňuje a např. krytí fen mimo stanovené věkové rozmezí nebo předčasný odběr štěňat od fenky trestá.

Velmi důležitá je také otázka, zda se v dané organizaci pracuje s podmínkami pro zařazení do chovu a zda jsou u plemen, kde to je třeba, sledovány vlohy pro dědičně podmíněná onemocnění.

Občas se stane, že se určitý jedinec právě z uvedených důvodů nedostane např. v rámci ČMKU dochovu a jeho majitel si řekne, o nic nejde, budu chovat pod jinou organizací. Člověk, který se v problematice neorientuje, pak získá štěně, které může být nepříjemně zatíženo vlohou pro nějakou chorobu.

Existují i případy, kdy je chovatel z jedné organizace pro podvody nebo nekorektní přístup k chovu psů vyloučen a klidně přestoupí do organizace jiné. Otázkou je, zda se přestup projeví na jeho morálce, nebo zda v nové organizaci bude vesele podvádět dál.

Některé organizace vzájemně spolupracují, jiné ne, a běžný člověk se v tom obtížně vyzná. Leckdy je velmi překvapen, že se jeho pes nemůže v jiné organizaci, než z které pochází, zúčastnit výstav, zkoušek nebo být zařazen do chovu. Bývá pak zklamaný a těžko se mu vysvětluje, že akce, na které se těšil, jsou pro jeho psa nepřístupné.

Existuje i další problém při vystavování PP. Někteří „také chovatelé“ klidně zájemci o štěně řeknou, že mu ho dají bez PP. Pokud ale o ten doklad stojí, za určitou částku nechají štěněti PP vystavit v zahraničí. Ta částka bývá někdy překvapivě veliká. Ví se o člověku, u kterého činí rozdíl mezi štěnětem bez PP a stejným štěnětem s PP 50 000,- Kč. Lidé jsou prostě různí a mezi těmi, kdo prodávají štěňata, se narazí i na podvodníky.

Asi nelze říkat zájemcům o chov psů s PP, že si musí brát štěně jen od chovatele z té či oné organizace. Kdo si ale chce kupovat psa, měl by velmi přemýšlet, od koho si ho bere. To samozřejmě neplatí jen o štěňatech s PP. Stále se řeší problematika množíren. Pravdou je, že pokud si lidé budou z pochybných chovů pořizovat štěňata, takové chovy budou existovat. Jde přece o „kšeft“ a pokud bude odbyt, budou i množírny.


Labvet.cz – laboratoř pro chovatele i veterináře

rezervace online

PESWEB

Ohrožuje Covid-19 naše psy?

Stoupají počty lidí, u kterých je virus Covid-19 prokázán. Na různých místech je možné si přečíst, jak by se měl nemocný člověk nebo člověk v karanténě chovat. Majitelé psů se samozřejmě ptají: „A co naši čtyřnozí přátelé? Můžeme je nakazit? Mohou onemocnět?“

Ohrožuje čínská chřipka naše psy? Obr. border teriér – foto Jan Tichý

Podle dostupných informací je nákaza čínským virem věc spíše extrémně ojedinělá. Pokud byl u psa nebo kočky virus prokázán, jednalo se o mimořádné případy vyplývající z úzkého kontaktu nemocného člověka a jeho zvířete.

Pokud majitel psa onemocní, doporučuje se, aby o psa pečoval někdo jiný. Což se asi těžko dodržuje a neméně těžko se psovi vysvětluje, proč je např. najednou vykazován z lůžka svého majitele, když je tam normálně vítán. Obecně je možné konstatovat, že, byť vzácně, hrozí nákaza psa od člověka, nikoliv opačně.

Když se na jaře virus objevil, doporučovalo se chovatelům, aby své fenky nekryli. Byla obava, že zájem o štěňata bude nulový a že lidem zůstanou celé vrhy doma. Skutečnost je ale jiná. Zájem o štěňata zvláště některých plemen je větší, než v jiných letech. Pokles chovanců údajně zaznamenaly i útulky.

Lidé jsou asi více doma a čtyřnohý kamarád nebo kamarádka je velmi těší. Místo do hospody s přáteli chodíme na procházky a psí doprovod je doprovodem ideálním. V době, kdy musely děti zůstat doma ze školy, byl pes jejich výborným společníkem. I v době mimo pandemii by mohla celá řada rodičů dosvědčit, že se dítě samo doma, pokud má psa, nebojí a že ty trochu odrostlejší děti péče o psa dobře zabaví. Samozřejmě ale platí, že zodpovědnost je na dospělém člověku.

Jack Russell teriér – foto Jan Tichý

Kdyby mohli naši psi mluvit, asi by často řekli, že se jim Covid-19 vlastně líbí. Páníčka mají víc doma. Častěji si spolu hrají a chodí spolu ven. Leckterý pes se možná diví tomu, že jeho majitel najednou nosí náhubek a možná si v duchu říká: „Aspoň vidíš, jaké to je!“

Nezdá se, že by psům lidé s rouškami vadili. Jen člověka s kusem „hadru“ na obličeji je obtížnější olíznout. Trochu jiné to je v případě ochranných štítů.

Možná to znáte z domova. Pes se vidí v zrcadle a vnímá to jako kontakt s cizím psem. Některého to nechá lhostejného, jiný vetřelci v zrcadle hlasitě dává najevo, že je na cizím teritoriu a jsou i tak dominantní jedinci, že zaútočí. Ochranný štít trochu funguje jako zrcadlo a ti, kdo ho používají při manipulaci se psem, by měli být opatrní. Pravdou je, že rozdílně reagují jednotlivá plemena i jednotliví psi.

Pes a Covid-19 toho nemají moc společného. „Čínská chřipka“ ale patří mezi koronavirózy a tak je asi na místě upozornit, že i pes má svého koronavira. Jmenuje se Canine CoronaVirus a s Covidem-19 není příbuzný.

Psí koronavirus napadá zvláště štěňata a mladé psy a způsobuje průjmová onemocnění. Většinou mají lehčí průběh, problémy nastávají u úplně malých štěňat nebo v případě, že se přidá další infekce. Podle příznaků je psí koronaviróza obtížně odlišitelná od jiných průjmových onemocnění např. od parvovirózy. V případě potřeby lze přesnou diagnózu určit pomocí PCR vyšetření.

Pokud náhodou někoho potká věc nadmíru smutná, tedy úhyn vrhu, je rozumné nechat štěňata pitvat. Chovatel pro příště ví, čemu se bránit a jak tomu předcházet. Proti psí koronaviróze se dá očkovat.


Labvet.cz – laboratoř pro chovatele i veterináře

rezervace online

Co mi dnes oblečou? Sukýnku, overal nebo svetr?

Výše uvedenou otázku si asi klade leckterá malá slečna. Možná to někoho překvapí, ale klást by si ji mohla i slečna čtyřnohá. Psí šatičky, svetry a kombinézy jsou v nabídce celé řady obchodů a prodávají se na psích výstavách a to zvláště na těch, které jsou věnovány společenským plemenům. Mezi lidmi kolují osvědčené střihy a vzory a debatuje se nad materiálem, barvou a možností údržby.

Pravdou je, že psí oblečení není výmyslem současné doby. Určitě si leckdo vzpomene na psí dečky, které byly důkazem elegance některých pánů v první polovině minulého století. Inspirovány pravděpodobně byly dečkami dostihových psů, jejichž význam ale nespočíval v ochraně psa před zimou a chladem, ale v usnadnění orientace diváků i rozhodčích. I dnes patří psí dostihy mezi oblíbené sporty a jakousi vestu používají k označování svých psů např. záchranáři nebo myslivci. To vše jsou praktické a odůvodnitelné případy.

Často ale lidé své psy oblékají ve snaze, že je chrání před nepřízní počasí a dělají jim tak výbornou službu. Leckoho, zvláště dámy, mimo to vybírání psí garderoby nadmíru těší. Otázkou je, co na šatičky říká samotný pes a zda je oblékání čtyřnohých přátel záležitostí opravdu nutnou. Stejně jako v celé řadě jiných věcí ani tady není možné jednoznačně říci ano nebo ne. Roli může hrát celá řada faktorů od věku přes zdravotní stav až po příslušnost psa k plemeni.

Obecně je možné říci, že psí termoregulace nebo spíše jejich schopnost reagovat na změny teploty, je daleko lepší než u lidí. Pes, který vyběhne z přetopeného bytu do chladného listopadového počasí, se s venkovním prostředím rychle vyrovná. Člověk to samozřejmě vnímá trochu jinak. Posuzovat, kdy je psovi zima a kdy horko podle vlastních pocitů, není nejrozumnější.

My se v létě svlékáme a v zimě oblékáme. Psi mají srst. Mezi pokožkou a jednotlivými chlupy se vytváří vzduchová vrstva, která má velkou izolační schopnost a dobře chrání psa před horkem i zimou. Platí to u krátké srsti, platí to hlavně u srsti středně dlouhé a dlouhé. Proto je třeba zvažovat, do jaké míry je rozumné omezovat funkčnost této vrstvy tím, že psa v létě oholíme a v zimě srst stlačíme do svetru.

Ostříhaný Shi tzu v šatech, americký stafordšírský terier – je mně horko; foto Jan Tichý

Pro psa je nejlepší ochranou před zimou a chladem pohyb. Je trochu smutné, že si hodně lidí myslí, že dostatek pohybu psovi poskytne krátká procházka k samoobsluze a zpět. Nešťastný pes pak sedí před obchodem, pravděpodobně v průvanu a vlhku, třepotá se a čeká, až nakoupíme. Majitel si nepohodlí psa uvědomuje, ale místo, co by šel nakoupit sám a pak se s ním teprve vydal na procházku, obstará nebo uplete kabátek.

Velmi častým důvodem pro oblékání psů, a to často do celé tělo obepínajících kombinéz, je vlhko, bláto a tedy i nečistoty, které pes přinese z procházky do bytu. Je jednodušší vyprat kus látky než vyčesat nečistoty z psí srsti. Otázkou je, zda to tak také vnímá náš pes. Je celkem smutné pozorovat psa, kterého instinkty nutí, aby zvednutím nožičky označkoval své teritorium, a výchova mu nakazuje počkat na paničku, která mu napřed musí rozepnout kombinézu.

Uvědomit bychom si měli, že existují situace, kdy je teplé oblečení psa na závadu. I malé dítě asi ví, proč má v horku pes zrychlený dech a vyplazený jazyk. Pes se ochlazuje dýcháním. V zimě se pak může stát, že temperamentní teple oblečený pes běhá s čtyřnohým kolegou nebo z čiré radosti sám, zahřeje se a začne se ochlazovat zrychleným dýcháním. Dochází k velkým rozdílům mezi vnější a vnitřní teplotou psího organizmu. Studený vzduch, který se dostává do přehřátého těla a plic, může mít velmi negativní vliv na zdraví psa. I nám přece babičky radily abychom, když se uhřejeme, nepili studenou vodu.

Jsou samozřejmě situace, kdy je určitá ochrana zcela na místě. U psů, ale i koček po operativním zákroku bývá s úspěchem používána „košilka,“ která chrání operační ránu před zuby a jazykem. Rozumně pojaté oblečení najde určitě uplatnění u některých plemen. Máme např. naháče, kterým výše uvedená izolační vrstva chybí a kterým mrazivé nebo vlhké počastí opravdu nemusí svědčit. Teplá dečka asi prospěje psovi s problémy s páteří či onemocněním ledvin. Něco podobného určitě přivítají psí babičky a dědečkové, kteří se pohybem již zahřát nedokáží.

Neměli bychom zapomínat, že pes je sice členem rodiny, ale stále je to zvíře. Polidšťování mu v žádném případě nesvědčí. Platí to v celé řadě věcí, platí to i v případě psích oblečků. Měli bychom velmi zvažovat, kdy a proč na psa nějaké šaty navlékáme.


Labvet.cz – laboratoř pro chovatele i veterináře

rezervace online