Terapie šamponováním

Jednou z možností, jak předcházet vzniku rezistentních kmenů bakterií, je použití dezinfekčních medikovaných šamponů místo rutinního podávání antibiotik při povrchových zánětech kůže.

U hlubokých by měly být doplňující terapií, která může zkrátit délku užívání antibiotik. Antibakteriální složkou bývají nejčastěji chlorhexidin, benzoyl peroxid a ethyl laktát. Každá z těchto látek má jiný mechanismus účinku.

Aby taková terapie byla úspěšná, musí být dodrženo několik zásad:

1) Je-li kůže nebo srst silně znečištěna, je zapotřebí ji předem umýt čistícím šamponem, aby se účinná látka z medikovaného šamponu dostala tam, kam má.

2) Šampon nenanášíme přímo na kůži, aby nedošlo k jejímu podráždění, ale předředíme si ho.

3) Naneseme na dobře zvlhčenou srst a kůži, napěníme a necháme působit pět až patnáct minut (dle instrukcí výrobce). 4) Dobře opláchneme, protože i zbytky šamponu mohou kůži iritovat.

Frekvence terapie závisí na stavu onemocnění a druhu šamponu. Při akutních potížích to může být i denně, po odeznění se intervaly prodlužují na dobu,  po kterou je ještě patrný účinek.

Nepodlehněte pokušení používat na vašeho mazlíčka produkty určené pro lidi. Kůže psů a koček je totiž značně odlišná. Proti nim jsme přímo tlustokožci, naši epidermis tvoří 10 – 15 vrstev buněk, u psů je to 3 – 5 a u koček pouze 1 – 3 vrstvy. Také pH kůže je jiné, člověk ho má kyselé, zatímco psi a kočky neutrální až mírně zásadité.

Veterinární dermatologie – facebooková skupina

Labvet.cz – laboratoř pro chovatele i veterináře

Objednejte se k nám online

Po kliknutí na rezervace online níže se zobrazí kalendář, kde si můžete vybrat datum a čas návštěvy naší laboratoře, jak vám vyhovuje.
V kalendáři se zobrazují jen volné termíny umožňující objednání online.
Pro objednání mimo uvedené časy nebo sobotu volejte 220 800 465.

rezervace online



Vývojový cyklus škrkavky

a co to znamená pro odčervování

Váš pejsek se škrkavkami může nakazit dvěma způsoby. Buď pozře ze země přímo vajíčko nebo si uloví nějakého přenašeče, např. myš. Další osud tohoto parazita záleží na věku a imunitě jeho hostitele. Jinak probíhá infekce u štěňat do šesti měsíců a jinak u psů starších šesti měsíců. Z vajíčka se ve střevě vylíhne larvička, která se přes jeho stěnu dostává dál do těla.

Vývojový cyklus škrkavky

U štěňat putuje tzv. hepatotracheální migrací do průdušnice a po vykašlání a spolknutí skončí opět ve střevě. To už je konečně natolik zralá, aby se z ní vyvinula dospělá škrkavka, která se může dále množit a vylučovat vajíčka do prostředí. Tomu se říká patentní infekce a jenom tu dokáže odčervení zlikvidovat. U starších psů se ale vyvine přirozená imunita, která zabrání hepatotracheální migraci. Larvičky si tak putují tělem (tzv. somatická migrace) a usadí se v různých tkáních, kde se „uloží ke spánku“. Na tuto infekci ale odčervení nezabírá.

Jiná je situace, pokud pes pozře přenašeče, ve kterém si larvička už odbyla své putování a tak se může rovnou usadit ve střevě. V tomto případě se opět jedná o patentní infekci s vylučováním vajíček do prostředí citlivou na odčervení.

Březí feny

Zvláštní kapitolou jsou březí fenky. Po 45. dni březosti u nich dojde vlivem hormonálních změn k „probuzení“ larviček ve tkáních a jejich přestupu přes placentu do plodů. Štěňátka se tak již narodí se škrkavkami.

Některé larvičky se dostávají přes mléčnou žlázu do mléka a tím opět dochází k nakažení štěňat. A protože jediná infekce škrkavkami zajistí fence dostatek larviček pro všechny vrhy, doporučuje se vždy odčervování štěňat, i když u fenky patentní infekci neprokážeme.

Výskyt

Jaký je výskyt škrkavek u naší psí populace nevíme, neexistují žádné studie, které by to mapovaly. Čísla z jiných zemí jsou nepřenosná, protože se neliší jen jednotlivé země, ale i jejich regiony.

Na veterinární fakultě v holandském Utrechtu proběhla v letech 2011 až 2014 rozsáhlá studie, která sledovala výskyt reinfekcí škrkavkami u skupiny 938 psů. Po tuto dobu prováděli každý měsíc parazitologické vyšetření trusu od každého psa zahrnutého do studie. Všichni byli starší šesti měsíců.

Celkový podíl pozitivních nálezů byl 4,5%. Téměř 70 % psů nikdy nemělo žádný záchyt, u 17,5 % psů byl záchyt pouze jednou a u 14,6 % psů vícekrát. Medián výskytu první infekce byl 5 měsíců a reinfekce 9 měsíců. Jako rizikové faktory byly identifikovány požírání trusu nebo půdy, venčení na volno, urologické nebo respirační potíže, stres a užívání kortikoidů.

Jaké závěry z toho pro nás můžeme vyvodit?

1. U dospělého psa není příliš velké riziko, že bude mít patentní infekci a bude zdrojem infekce pro okolní prostředí.

2. Rutinní odčervování naslepo je ve většině případů zbytečné.

3. Pravidelné vyšetření jednou za čtvrt až půl roku odhalí nosiče nákazy a umožní cílené odčervení.

4. Větší obezřetnost je zapotřebí u psů spadajících do některé z rizikových skupin (koprofágie, geofágie, venčení na volno, chronické onemocnění, stres, kortikoidy).

Poznámka na závěr

Škrkavky nás zajímají nejen kvůli onemocnění našich pejsků, ale i pro možný přenos na člověka. I my jim sloužíme jako přenašeči, stejně jako třeba ta výše zmíněná myš. Jen mají tu smůlu, že (pokud nás nesežere vlk) se naším prostřednictvím do defenitivního hostitele už nedostanou. Aby se vajíčko stalo infekčním, potřebuje několik týdnů na dozrání ve venkovním prostředí. Proto řetězec nákazy nejúčinněji přerušíme uklízením trusu po našich miláčcích.

Labvet.cz – laboratoř pro chovatele i veterináře

Vyšetření trusu si můžete objednat online. Vhodně zabalené čerstvé vzorky pak lze zaslat (tak, aby necestovaly přes víkend) nebo donést na adresu Labvet, Bubenské nábř. 13, Pražská tržnice hala 27, Praha 7, 170 04. V případě zásilek sdělujeme výsledky po připsání platby na náš účet.

#poslibobek – parazitologie trusu